Moje literární práce.

Dr. V.V. Kremer

/Bibliografie a program literární a kulturní práce z let 1925 - 1965/.

1964.

Rukopis I. Přepis rukopisu č.4.

Dne 28. prosince 1963 vyzval mne správce síně rodáků v Čáslavi p. Karel Tyller, abych věnoval této síni mé literární práce, nebo alespoň, nemaje již jich k dispozici, napsal soupis mých prací.
Byl jsem nucen použíti druhé eventuality a proto podávám tuto bibliografii mé dosavadní literární práce, kterou doplňuji programem mé práce pro nejbližší dobu.
Některé moje práce jsou dosud v rukopise, nebo v rukopise již zůstanou. Také i nejbližší literární program je jako rukopisný již z větší části dokončen, takže v nejbližší době bude tvořiti spolu s bibliografií jeden bibliografický celek. Tento prostý soupis bude v nejbližší době také literárně zpracován v práci, která se současně dokončuje, /je uvedena již mezi pracemi hotovými/, a to "Nad mými rukopisy", kde se zájemce dozví i o důvodech a příčinách vzniku každé zde uvedené práce, jakož i o tom, proč nutno, aby autor uvažoval "nad svými rukopisy" a nikoli "nad vydanými spisy".
Tolik považuji za nutné předem sděliti na vysvětlenou jak správě "Síně rodáků v Čáslavi", která je vlastně původcem této bibliografie, tak i všem, kdož tuto bibliografii čísti, neb čtenou slyšeti budou.

V Praze, v březnu 1964.
Dr. V.V. Kremer.

Několik dat z mého života a literární práce.

Od mých dětských let jsem vždy lnul láskou k velkým vzorům naší národní historie, kterou ve mně vzbudila raná četba českých národních pověstí a z ní vyrostlá láska k místům jejich původu. Tyto sny mého dávného dětství se proměnily ve studenstský zápal pro národní věc, kterému historie byla jiskrou a který vyvrcholil v mé práci, směřující k oslavě milenia naší země. A pak byl již jen malý krok ke skutečné vědecké práci, která spíše ve formě populární chtěla se přiblížiti k duši národa, jehož velikost a slávu pomáhali i u mne poznávati drahé postavy mých učitelů dějepisu jak na středních školách, tak zejména na obou fakultách, právnické a filosofické vysokého učení Karlovy university.
Můj otec Vilém Kremer byl finančním zaměstnancem, posléze důchodkovým revidentem v.v. v Čáslavi a matkou Františka, rozená Ryšavá z Čáslavě.
Já sám jsem se narodil dne 28. ledna 1906 v Dobrušce v Čechách, kde můj otec byl tehdy služebně přidělen. Bydlil jsem pak kratší dobu s rodiči v Hronově a Humpolci. Od roku 1909 jsem trvale zakořeněn v Čáslavi, kteréžto město považuji za své pravé otcovské město. Zde jsem počal roku 1912 chodit do obecné školy. Později pobyl jsem s rodiči několik let v Chotěboři, kde jsem vychodil i nižší reálné gymnásium.
Po několikaletém pobytu v Chotěboři jsem se vrátil do Čáslavě a pak absolvoval roku 1926 obchodní akademii v Kolíně. Téhož roku po maturitě na obchodní akademii a doplňovací maturitě gymnasiální, jsem se dal zapsati na právnickou fakultu Karlovy university v Praze jako řádný její posluchač a současně i na filosofickou fakultu jako posluchač mimořádný, /pro obor archeologie, českých a všeobecných dějin/. Po absolutoriu právnické fakulty jsem se stal také řádným posluchačem filosofické fakulty Karlovy university, kde jsem studoval obory: české dějiny a vlastivědu, všeobecné dějiny a pomocné vědy historické. Na Karlově universitě dosáhl jsem pak akademické hodnoti doktorské.
Po studiích jsem vstoupil do státní služby v oboru právních konceptních úředníků u býv. zemského úřadu v Praze. Později jsem prošel v témže oboru samostané právní referáty na býv. okresním úřadě v Českém Brodě a později ve Strakonicích. Posléze jsem byl povolán jako úřední kulturní referent k býv. zemskému národnímu výboru v Praze, kde jsem působil jako referent pro ochranu památek a pro musea, zejména jako referent Národního musea v Praze a býv. zemského archivu v Praze a jako referent hradu Karlštejna. Později jsem byl povolán do ministerstva školaství, kde jsem měl přidělenou agendu oboru církevního práva a posléze agendu studijního referenta vysokých škol.
Potom jsem byl kratší dobu knihovníkem a sekretářem akademie muzických umění /dramatická fakulta/, kde jsem přešel po kratším působení jako tajemník Svazu výtvarných umělců, skupiny Marold v Praze a na to jsem se stal vědeckým pracovníkem státního památkového ústavu v Praze. Působil jsem též určitou dobu jako dokumentující knihovník státního zámku v Dačicích na Moravě a jako archivář odbočky okresního archivu jindřichohradeckého v Dačicích a pak v době sepsání této životopisné zprávy při prehistorickém oddělení Národního muzea v Praze.
Za této mé úřední dosavadní dráhy jsem vyplnil celý téměř její běh a svůj život prací v oboru historické vědy a tak i moje úřední cesta životem má odraz v mé literární práci, neboť v ní převládají prvky vlastivědné se zaměřením k místu mého dočasného, nebo trvalého působiště. Jsou to místa Čáslav a její okolí, Český Brod s okolím, Strakonice s okolím a Karlštejn, která jako místa mého dočasného úředního pobytu, nebo jako místo mého domova /Čáslav/, se stala podnětem k mým některým literárním pracím.
Dále na moji literární práci mělo vliv studium historie u profesora dr. Šimáka, který již za mého universitního studia mi přidělil práci o dějinách Kladrub a okolí, jež se stala mojí prací téměř celoživotní.
Na práce literární, ale spíše na jejich přípravu zapůsobily též moje zahraniční cesty, které jsem podnikl v letech 1930 a 1931 do Německa, Rakouska, Jugoslavie, Francie a Itálie.
Dále na mé literární práce mělo nesporně velký vliv i účastenství ve "Výboru pro oslavy tisícího výročí smrti sv. Václava" v Praze, kam jsem byl povolán v roce 1927 spisovatelem a učencem dr. Antonínem Podlahou a kde jsem byl brzo na to ustanoven ředitelem výborové kanceláře, později i sekretářem svatováclavské výstavy, redakční komise pro vydání jubilejního "Svatováclavského sborníku" a "Národního výboru pro oslavy svatováclavského tisíciletí". V této funkci jsem byl též po určitou dobu správcem Vladislavského sálu na hradě pražském a mýma rukama prošly tam všechny památky svatováclavské výstavy z nejrůznějších dob a míst, v počtu mnoha set kusů a osobní památky po knížeti sv. Václavu, stejně jako později roku 1945 i české korunovační klenoty v chrámu svatovítském.
To vše, co bylo již uvedeno a co i následuje, nepovažuj prosím, laskavý čtenáři, za nějaké vychloubání či co jiného, ale za pouhé konstatování skutečnosti, která měla vliv na moji literární práci, ať to byl vliv přímý, či nepřímý. Přímý však byl styk s památkami vrcholných okamžiků našich dějin, dotek a blízkost k památkám po některých Přemyslovcích, po Karlu IV., a vztah k mému milovanému městu Čáslavi, posvěcenému památkou doby husitské, zejména pak tradicí žižskovskou, ve vzájemném spojení způsobilo, že mnohé z mých prací minulých i budoucích nesou pečeť těchto dotyků a vztahů
Na moji literární práci působily pak i jiné okolnosti. V prvé řadě to bylo rozhodnutí Společnosti přátel starožitností čs. v Praze, kterým jsem byl ustanoven v roce 1954 místním jednatelem Společnosti pro ochranu památek na Čáslavsku, neboť tento kraj jsem již znal z dřívější doby, kdy jsem celý procestoval roku 1928 a 1929 při sběru svatováclavských památek pro svatováclavskou výstavu v Praze.
Za mé úřední činnosti, když jsem byl přidělen k býv. okresnímu úřadu v Českém Brodě, uskutečněny byly z mého podnětu oslavy 800 let trvání českobrodského kostela v roce 1936. Dále jsem působil tu veřejně jako člen místní osvětové komise a okresní osvětové rady, později i jako jednatel okresního sboru starostů z Českobrodska a na návrh býv. státního památkového úřadu byl jsem jmenován konservátorem ochrany památek pro býv. okres českobrodský. Také tehdy využil jsem svých historických znalostí při vyučování na celoroční a zimní chlapecké škole rolnické v Liblicích u Českého Brodu a na dívčí hospodyňské škole v Českém Brodě., kde po několik let jsem byl externím učitelem zákonovědy.
Po úředně nuceném odchodu do Strakonic byl jsem opět ustanoven na návrh býv. památkového ústavu konservátorem pro ochranu historických památek pro Strakonicko a Blatensko, vykonávaje tuto čestnou, ale odpovědnou funkci v době největšího ohrožení této krajiny leteckými útoky. Doklady o činnosti v této funkci, která byla roku 1944 rozšířena o funkci zvláštního dopisovatele Památkového úřadu, jsou nyní uloženy v okresním archivu ve Strakonicích. Doklady pro činnost konservátora v Českém Brodě nutno hledati jednak v registratuře býv. Památkového ústavu v Praze, jednak jsou v mém osobním archívu.
Po roce 1945 byl jsem přeložen do Prahy a po určitou dobu ustanoven konservátorem ochrany památek pro býv. okres Praha - Venkov - Sever, v kteréžto funkci jsem měl příležitost jako člen kulturní komise ONV okresu Praha - Venkov - Sever účinně zasahovati do literárních otázek, zejména v oblasti příprav archeologického průzkumu Levého Hradce a příprav pro soupis památek tohoto okresu.
Také tehdy jako úřední referent hradu Karlštejn přispěl jsem svým podílem na literárním zpracování karlštejnských dějin a neb jsem toto zpracování alespoň připravil. Z mého osobního poměru a vzpomínek na krásné chvíle, prožité v karlštějnském podhradí i na samotném hradě, jakož i z reminiscencí na doby mých studenských let, kdy s oblibou jsem užíval některých pseudonymů, z nichž prvý mi dal můj učitel profesor František Božík v Chotěboři a neméně i z vnitřního poměru k velké postavě zakladatele Karlštejna, zvolil jsem si ke svému jménu literární přídomek "Karlštejnský". A pod tímto označením byl jsem znám jak v kruzích literárních, tak zvláště mezi svými přátely. Poprvé použil jsem tohoto přídomku u svého jména roku 1937. Později jsem napsal některé práce jen pod jménem Václav Karlštejnský.
V oboru ochrany památek dal jsem i literární svůj přínos, byť ve formě úřední, též v době, kdy jako vědecký pracovník státního památkového ústavu v Praze jsem hájil svými úředními zprávami a neb ve funkci konceptního zpracování významné památkové objekty, jako berounské hradby, kokořínský zámek, týnský chrám, chrám na Karlově, "Boží muka" ze 17. století v Čáslavi /tyto jsem zachránil od úplné zkázy/, divadlo v Karlíně a jiné. Ale i po roce 1960 jsem k výzvě některých pracovníků Státního památkového ústavu v Praze podával tomuto ústavu a Klubu za strarou Prahu občasné zprávy o stavu některých ohrožených památek. Podařilo se tak včasným upozorněním mnohé památkové objekty zachránit, neb alespoň upozorněním na ně je učiniti předmětem úředního řízení. Jsou mezi nimi zejména tyto objekty: býv. kaple Božího Těla ze 14. století v Kutné Hoře, hornický kostelík Všech svatých v Kolíně, kostel ve Vrbčanech, zámek v Dačicích, zámek v Lysé nad Labem, kostel v Milevsku, býv. klášter v Kladrubech, svítilnové kandelábry z minulého století v Praze, některé sochy na Karlově mostě, portál Týnského chrámu a některé jiné. /Viz práce "Můj boj".
Přirozeně, že na moji literární práci měl vliv i můj sňatek s Marií rozenou Kafkovou v roce 1934 a potomní narození a vychování syna Václava.
Pro obsach literárních prací jsem byl již roku 1945 zvolen členem "Syndikátu českých spisovatelů" v Praze a později, když Syndikát se nově zorganizoval, stal jsem se řádným členem "Ústředí čs. vědeckých pracovníků" v Praze.
Ale i jiné okolnosti působily na moji spisovatelskou činnost, omezovanou často jinými neodkladnými povinnostmi úředními a občanskými. Například oslavy svatovojtěšské v roce 1947, při nichž jsem působil jako člen výstavního výboru, pobyt v zámku v Dačicích na Moravě roku 1962, moje rodinné vztahy, zejména k rodičům v Čáslavi a úcta k předkům, můj poměr k historii vůbec a zvláště k památkám a jejich ochraně, zejména pak moje vlastenecké cítění. Že i v průběhu dosavadní literární práce, kterou po celou dobu jejího trvání, t.j. téměř po čtyři desetiletí, měl jsem některá zklamání, jako nepříznivé kritiky v časopisech neb zejména neochotu při zadávání prací k tisku a podobně, je přirozené. Avšak na druhé straně tyto všechny stinné stránky života každého spisovatele a vědeckého pracovníka vyrovnaly radostné chvíle, ztrávené u mého pracovního stolu, často doplněné též uznáním v podobě krásných recenzí o vykonaných pracích, které jsem vždy pracoval z lásky k vědě a z lásky ke slavné minulosti našeho národa a vlasti, nežádaje nikdy za zpracované dílo, či vykonanou kulturní a památkovou práci žádný honorář.
Proto stala se mi historie solí života a vykonané literární dílo, a bohdá i budoucí můj další literární program, nutnou částí mého životního creda.

Poznámka: Tyto údaje o mém životě jsou míněny jako úvod k poznání důvodů vzniku mých, dále v bibliografi uvedených prací.

Výtah z bibliografie rukopisných a vydaných literárních prací dr. V.V. Kremera
z let 1925 - 1964.
Práce, týkající se obsahem Strakonicka.

Rok: 1945

Ve stínu maltézského kříže.
Propagační článek, určený městu Strakonicím a upozorňující na připravované dějiny města Strakonic.

Strakonice. Historický a kulturní obraz města.
Velká umělecko-historická práce o dějinách města Strakonic. Měla vydati Městská spořitelna v Strakonicích v Římsově tiskárně v Blatné. Pro následující události vydání zastaveno. Strojový přepis má 500 stran. K práci je připojeno 220 fotografických snímků, které zpracoval ing. Fabinger, první oběť nacistického teroru ve Strakonicích.

Kostel sv. Václava v Strakonicích.
Vyšlo jako propagační leták, vybízející k obnově válkou poškozeného kostela. Stručné dějiny. Tiskla tiskárna Partl v Strakonicích.

Projev nad hrobem archiváře Františka Teplého v Malenicích.
Tento projev byl otištěn později ve "Sborníčku starých českých rodů" v Praze.

Rok: 1951

Živelní pohromy v dějinách Strakonic.
Článek byl otištěn v cyklostilovaném spolkovém zpravodaji spolku "Švanda dudák" v Praze.

Strakonické divadlo.
Článek byl otištěn ve zpravodaji spolku "Švanda dudák" v Praze.

Rok: 1964:

Strakonický hrad.
Separátní práce o 122 stranách. Definitivní text s obrázky.

Stavební dějiny města Strakonic.
Separátní práce o 33 stranách. Definitivní text s obrázky.

Kostel sv. Václava ve Strakonicích.
Separátní práce se 27 stranami. Definitivní text s obrázky.

Kostel sv. Markéty.
Separátní práce se 32 stranami. Definitivní text s obrázky.

Kulturní život ve Strakonicích.
Práce o dějinách a významu kulturní činnosti strakonické od nejstarší doby do roku 1945. Definitivní text strojového přepisu o 60 stranách.

Soupis kulturní činnosti dr. V.V. Kremera, která byla nepřímým pramenem jeho literární práce a jeho kulturně-literární úřední vyjádření.

Rok: 1964
Dějiny města Strakonic a Strakonicka.
Sylabus o 25 stranách strojového přepisu.

Program literární práce dr. V.V. Kremera pro rok 1965 a léta nejblíže další.

Dějiny města Strakonic a Strakonicka.
Práce je vlastně též shrnutím všech poznatků ze studia strakonických dějin. V části prvé podává obraz strakonických dějin od počátku do vzniku maltézského strakonického panství a to za vlády Bavorů. Část druhá líčí dějiny města a okolí za vlády strakonických velkopřevorů, kteří sídlili na strakonickém hradě. Část třetí podává pak obraz Strakonicka po odchodu maltézských velkopřevorů do Prahy až do doby nové.

DOSLOV.

Všechny uvedené a tiskem vydané práce jsou registrovány v "Bibliogfarii české historie", /vydával Historický klub v Praze/ v dílech pojednávajících o vydaných pracích toho kterého roku. /Vše před druhou světovou válkou s doplňky po válce z roku 1946 v ČČN/. Dále jsou některé práce registrovány v díle "Bibliografie výtvarně-umělecké literatury 1918-1959" a v práci "Literární místopis Českobrodska".
Také najdete zájemce uvedené práce jednak ve Státní /Národní a universitní/ knihovně v Praze a v knihovně Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově, jednak i v jiných knihovnách.
Práce, které vyšly v časopisech, možno hledati v příslušném časopise /nejlépe v universitní knihovně, neb v archivu města Prahy/.
Všechny již dříve dokončené práce rukopisné jsou, či budou, neb v budoucnu dokončné práce, pokud nebudou již tištěny, budou uloženy jednak v literárním archívu Památníku národního písemnictví na Strahově, v universitní knihovně v Praze a v archivu města Čáslavě /nyní pobočce okresního archivu v Kutné Hoře/ a jednak v onom státním, či okresním archivu, ke kterému některé vlastivědné práce svým obsahem se vztahují /na př. Strakonice, Český Brod, Kladruby, Karlštejn/. Strarší práce českobrodské jsou uloženy též v Městské knihovně v Českém Brodě. Všechny rukopisné práce jsou, či budou v uvedených archivech a knihovnách uloženy ve strojových přepisech.