Dopis přírodě

Milá přírodo,
jsem Tvoje nejlepší kamarádka a mám Tě moc ráda. Vím, jak Tě trápí, že Ti
lidé ubližují. Já a moji spolužáci se Ti snažíme pomáhat, jak to jen jde. Ale to je
pořád málo. Chci Tě požádat, abys mi napsala, jak Ti můžeme co nejvíce
pomoci. Ještě se stále bojíš o Zemi? Prosím, odepiš mi.

Tvoje nej. kamarádka
Nikola

Po týdnu přišla odpověď.


Milá kámoško,

jak už jsi sama napsala, dělám pořád to samé. Stále se bojím o moji milou
Zemi. Tedy Ti řeknu, jak mi můžeš pomoci. Je potřeba pečlivě třídit odpad a
nevyhazovat ho do přírody, chránit zvířata a rostliny, občas zasadit strom nebo
květinu. Můžeš také s rodiči více jezdit na kole, chodit pěšky a méně jezdit
autem. Je ještě mnoho věcí, které se pro mě dají udělat. Určitě na to přijdeš
sama. A prosím Tě, vyřiď to také všem Tvým kamarádům. Jsem ráda, že se
o mě staráš.

    S pozdravem
Tvoje příroda

Památná lípa v Dřešínských chalupách

Jsem strom. Jmenuji se Lípa. Je mi 120 let a za svůj život jsem zažila mnoho skvělých, ale i špatných zážitků. Vedle mě teče malý, ale hezký potůček Peklov. Jednoho dne, myslím, že mi bylo asi 50 let, jsem si našla kamarády - raka a pstruhy.
O jeden rok později se do potoka dostala jedovatá kapalina a mé kamarády jsem už nikdy neuviděla. Rozhlížela jsem se kolem sebe, ale nikde nikdo. Když jedovatá kapalina z potůčku zmizela, tak jsem v něm spatřila rybí ploutev a klepeto. Najednou vyskočil krásný malý pstruh. A také z vody vylezl roztomilý ráček.
Po několika letech se tak z malinkého pstruha stala krásná vybarvená velká ryba a z roztomilého ráčka se stal obrovský starý rak. Najednou se ke mně sjížděla auta a já jsem nemohla pořádně dýchat. Také mě napadlo, že by mě mohli podříznout, ale jeden z těch lidí vyndal z auta palici. Potom ještě krásný sloupek, na kterém byla cedule. Náhle začali zatloukat sloupek do země, ale nemohla jsem si přečíst, co je tam napsáno, protože nápis byl na druhé straně cedule. Říkala jsem si, že kdybych měla nohy, tak si tam dojdu, ale bohužel nohy nemám. Když auta odjela, tak přišel ke mně rak.
Řekla jsem mu: "Přečti mi tu ceduli, prosím!" Rak šel před ceduli a četl: "Chráněný strom. Této lípě je 125 let ." Když mi to rak přečetl, tak jsem si řekla: "Tohle je přání všech stromů." Nyní mi je 130 let. Už jsem zase sama, ale čekám, že další kamarádi přijdou. Jednoho dne přišel starý pán. Přečetl si ceduli, že mi je 130 let a řekl si, že vedle mě vysadí jednu mladou lípu, atˇ si mám s kým povídat. Tedˇ už nejsem sama. Ve dvou se to lépe táhne. Věřím, že tu spolu s vámi budeme ještě spoustu let.

Lípa v Dřešínských chalupách-stáří přes 135 let.

-

Kouzlo přírody – roční období

Na jaře začínají kvést květiny. Příroda se probouzí ze zimního spánku. Den se prodlužuje,
stromy kvetou, rodí se mláďata a ptáčci přilétají z teplých krajin. Jaro milují také zahrádkáři, kteří
vysévají sazeničky a semínka různých květin a zeleniny. V průběhu jara očekáváme Velikonoce – svátky
jara, kdy barvíme kraslice a chodíme na pomlázku.

Léto mám ze všech ročních období nejraději. Jsou prázdniny, jezdíme na dovolenou a chodíme se
koupat do rybníka. Je tepleji než v ostatních ročních obdobích. Lesy jsou plné hub, borůvek, malin,
jahod a dalších lesních plodů. Všude je plno barev a vůní. Příjemná je vůně čerstvě posekané trávy.

Podzim, ačkoli hýří nádhernými barvami, moc ráda nemám, protože je často sychravo. Stromy jsou zbarvené
do červena, zelena a žluta. Je to krása!
Na podzim také dost fouká vítr, a tak děti pouštějí draky. Dozrává ovoce, stromy opadávají a lidé
shrabují listí. Vše se připravuje na zimní spánek a zvířata si střádají zásoby na dlouhou zimu. Jsme
více unaveni, protože sluneční paprsky jsou čím dál slabší.

Zimu mám také moc ráda. Bruslíme, lyžujeme a sáňkujeme. Když jdu do přírody, nemohu se
nasytit té krásy - zasněžené stromy a tichá krajina pokrytá sněhovou peřinou. Ve sněhu, který mně křupe
pod nohama, pozoruji různé stopy zvířat a někdy zaslechnu štěkot psů z nedaleké vsi. Všechno kolem mě
působí čistě, bíle a svátečně. Nejpříjemnější pohled však pro mě je, když se podívám na oblohu a vločky
sněhu mi padají přímo do obličeje.

Je kouzelné, jak příroda může zařídit všechny tyto proměny. Jaro vnímám jako probouzející se
život, léto jako zábavu a teplo, podzim jako úrodu a zimu jako ráj sportů. Příroda je opravdová
kouzelnice!