zlepšilo, naopak, dal novou radu: „Tak toho koně zase odveď“. Od
té doby byl pan Kohn spokojený.Podobně by si možná pochvaloval, kdyby s námi napřed chodil tři týdny denně zachraňovat žáby k Volyňské silnici, a pak najednou by se pro změnu zúčastnil práce uprostřed lesa. Hrabání listí v sobotu 31. 3. 2012 při údržbě přírodní památky Sedlina, to byla proti spoustě hodin u autostrády úplná idylka. V lese to vonělo, nikde neřvalo žádné auto, nepracovalo se s žádným strojem. Je pravda, že pohyb ve svažitém terénu byl po čase už únavný, ale to platí o náspu na Volyňské také.
Co mohlo být při práci na Sedlině lepší, to bylo počasí. Foukal studený vítr a bral nám listí i plachtu. Mohli jsme si vybrat: buď hrabat v jeho směru, ale to by muselo být do kopce, nebo proti němu. Nejlíp by bylo přijít jindy, jenže máme pořád něco a byli jsme rádi, že jsme se sešli aspoň ve čtyřech – my s manželem, Zdeňka Skalická a patnáctiletý MOPík Petr Krejčí. Tahali jsme shrabané listí na plachtě na hromadu mezi stromy, při cestě zpátky jsme ji vždycky z legrace drželi roztaženou a napodobovali jsme křižník na moři, hledali jsme na vyčištěné ploše listy vstavačů bledých a dávali nad ně malé dřevěné klícky s králičím pletivem. To proto, aby je neokousaly srnky. Přibližně za měsíc přijdeme znovu a podíváme se, kolik rostlin tentokrát vykvetlo. Některý rok to není ani jedna, někdy je jich třeba deset. Celkový počet se pohybuje kolem třiceti. To není moc, a přitom to je jediné místo v jižních Čechách, kde tento druh roste. Je tedy u nás na jihu endemitem. V celé ČR jsou taková naleziště jen tři.
Lokalita na Sedlině je vyhlášenou přírodní památkou, je pro ni zpracován plán péče a jedním z jeho bodů je jarní odstranění nánosu listí. Vstavače totiž rostou správně na pastvinách, ne v lese. Když okolí tohoto naleziště zarostlo stromy a pastva už také přestala, musíme původní podmínky aspoň napodobit. V létě budeme chodit vytrhávat šlahouny ostružin, na podzim odstraníme klícky. V minulém roce toto vše vzorně vykonával pan Jiří Smrž, letos byla údržba připsána nám, tak jak to v minulosti bylo po řadu let. Strakonická ZO ČSOP má takhle na starost ještě PP s názvem Pastvina u Přešťovic, kde se kromě ostružiní pravidelně vyžíná i invazní třtina. Další povinností je všechny práce dokumentovat a podávat na Krajský úřad podrobná hlášení. Připočteme-li odvoz posečené hmoty, je pořád co dělat. V případě Sedliny naštěstí smíme nechávat listí opodál na hromadě, tím se nám hodně práce a času ušetří.
Několikrát jsme v minulosti k rozkvetlým vstavačům přivedli i veřejnost. To byl ještě naživu pan Václav Chán, botanik, který se všech pracovních i naučných činností pravidelně zúčastňoval. O vstavače se vždycky bál, protože jsou to atraktivní rostliny a někoho by mohlo napadnout přesadit si je do zahrádky. To by se mu nepovedlo, protože tento druh nutně potřebuje symbiózu s houbami žijícími na kořenech, a ještě by to bylo jednání přestupující zákon. Vzácné rostliny jsou jím přísně chráněné.
Letošní jarní práci na Sedlině jsme tedy zdárně vykonali a večer jsme už zase obcházeli s baterkami zástěny u Volyňské a hledali ropuchy, abychom je mohli přenést na hráz rybníka za silnicí. Našli jsme jich ale zrovna tento den jen několik, i když jindy jich bývá přes třicet. Je vidět, že i jim asi vadí ledový vítr, který jim navíc vysušuje kůži.
Na večerní výpravě jsme byli ve stejném složení jako na Sedlině, jen místo Zdeňky Skalické s námi byla Petra Novotná. A kromě radosti z hotové práce nás potěšilo ještě něco: zpráva o hezkém Petrově umístění v okresním kole Biologické olympiády, které se konalo 29. 3. v DDM. Byl třetí. Je to už několikátý jeho úspěch v soutěžích, daný nejen naučenými znalostmi, ale i praxí. Tu získává právě při našich ochranářských činnostech a na přírodovědných akcích připravovaných naší ZO pro veřejnost. -ah-