Problematika Národního
parku Šumava.
přednášející: ing.
Jiří Vokoun
dne 14.12.2000
poznámky zapsala Jaroslava Klečková
Osidlování Šumavy
1) Rýžování zlata ze zlatonosných potoků (vznik
sejpů u potoků)
2) Skláři - první skláři již od 14.
století, nejprve na okrajích lesů, pak postupují
hlouběji do lesů, v 16. století založena Kubova huť.
Skláři používali při výrobě skla křemičitý písek
(od zlatonosných potoků)
a dřevěné uhlí z milířů (hlavně bukové uhlí -
začíná změna skladby lesa).
3) Dřevařská kolonizace od r. 1730
- budování silnic
- výnosný obchod se dřevem
7.12.1768 kalamita - 126 000 m3 dřeva (popisuje
Klostermann).
Pak další kalamity (v r. 1870) a po nich vždy kůrovec.
Nákup semene smrku, ale z ciziny - není vhodný pro
Šumavu.
1984 velká kalamita - dřevo se zpracovává 3 roky.
Skladba šumavských lesů
Strom | dnes | dříve (původně) |
smrk | 82% | 31% |
buk | 6% | 48% |
jedle | 2% | 20% |
borovice | 6% | --- |
modřín | 0.5% | --- |
olše, kleč,blatka | 1% |
1 000 m.n.m. - smrkové bučiny
1 200 m.n.m. - smrčiny
Na Šumavě nejsou dnes přirozená společenstva jako např.
v Kanadě (nár. park).
Autoregulační procesy na Šumavě nefungují.
Když odešel ze Šumavy rys a vlk, přemnožila se jelení
zvěř a spásala mladé bukové
a jedlové stromky.
40% defoliace (odlistění) stromové zeleně (jehličí
světlé, žluté),
ve vyšších oblastech dosahuje defoliace až 60%.
V půdě je velké množství oxidu síry a dusíku (z
automobilové dopravy) = je kyselejší půda,
původně 5,4
v roce 1996 - 4,2
nyní pod 4.
V půdě ubývá kvasinek, které rozkládají humus.
Stromům chybí kořenové vlásnění, zůstávají jen silné
kořeny - často uhnilé
= špatná výživa stromu a polomy po větrech.
Pozn.: V pátek mezi 17. a 18. hodinou se na šumavském
Churáňově prudce zvýší
koncentrace zplodin v ovzduší. Příčinou je dopravní
špička v německém Pasově při
odjezdu z města na víkend.
Mrtvý strom je lépe nechat stát jako ochranu ostatních
stromů před větrem a sluncem.
Smrk má tenkou kůru, slunce svítí - kůra popraská -
vytéká pryskyřice.
Z 1. zóny se poražený strom vůbec nesmí vyvážet. Nechá se
ležet, za 50 let zetleje.
Bučina - 2. zóna NP, odtud se vytěžené dřevo vyváží,
uměle se
vysazuje.
Lýkožrout smrkový (kůrovec) - od larvy po vylétnutí 2
měsíce,
za příhodných podmínek (teplo, sucho) se líhne až 3x do
roka.
Jižní Čechy
Dnes zalesnění 33%,
na přelomu 17. a 18. stol. pouze 10% zalesnění
( rozvoj průmyslu - velká spotřeba dřevěného uhlí) a nové
stromky se nevysazují,
těžba uhlí (nejdříve hnědého a pak černého) zachránila
lesy.
Původní skladba: lípa, dub (buk jen málo),
v r. 1800 borovice,
v r. 1850 - smrk.
Nová kniha: ROSTLINY NA KAŽDÉM KROKU
Jiří Kolbek a Václav Větvička.