KAM NA VÝLET
Vrchol Březníka 3 km jihozápadně od Hartmanic je spojen se jménem sv. Vintíře a jeho stezkou, která vycházela z Pasova, vedla přes Zwiesel a Strakonicko do nitra Čech, ku Praze. Přímo pod vrcholem leží údolí Otavy s dvojvěžím Kašperka a do doby, než byl rozhled částečně znemožněn stromovím, rýsovala se v dálce Kleť, Libín, Třístoličník, chmuřil se Boubín s Bobíkem, pohlédnout bylo možné až ke Slavkovskému lesu, středočeským Brdům i vrchům Vysočiny.
Sv. Vintíř, který pod skálou na vrchu Březník měl podle tradice poustevnu, byl první jménem známý obyvatel Šumavy. Přišel k nám koncem 20. let 11. století z oblasti dnešního Deggendorfu. Byl to příbuzný německého císaře Jindřicha II. Po smrti staršího bratra se stal hlavou rodu a užíval rozkoší i bohatství. Obrat nastal ve zralém věku, kdy odvrhl světské marnosti a vydal se do Říma. Po návratu pověsil meč u oltáře, vstoupil do benediktinského řádu a začal žít jako poustevník. Bohatství odkázal řádu a odebral se do česko-bavorského pomezí. Tady v údolí potoka Rinchnach založil s několika bratry osadu, v níž postavili kostelík a poskytovali útulek pocestným. Mniši tu proklestili průchod do Čech, který měl nesmírný hospodářský, strategický a politický význam. Díky původu a znalosti jazyků se Vintíř stal osobností, které byly svěřovány diplomatické úkoly v jednání mezi panovníky. Vedl misii k pohanským Luticům, polabsko-pobaltským Slovanům, dosáhl na jaře 1034 na císaři Konrádu II. omilostnění v říši vězněného českého knížete Oldřicha, častým hostem býval na maďarském panovnickém dvoře. Jeho zájem o Čechy vzrostl za panování »českého Achilla« knížete Břetislava I. (1035-1055), mezi nímž a německým císařem Jindřichem III. připadly Vintířovi významné úlohy v diplomatických jednáních. Během Vintířova života došlo ke dvěma válečným výpravám Jindřicha III. proti Břetislavovi I. První skončila porážkou německého vojska v bitvě 22. srpna 1040 u Brůdku ve Všerubském průsmyku, druhá Jindřichova výprava následovala za rok a skončila porážkou Břetislavovou. Při ní byl Vintíř uváděn jako možný zrádce, který německé vojsko převedl tajnou stezkou do Čech, avšak toto tvrzení není v historických pramenech ničím opodstatněné. Jak uvádějí kroniky, zemřel Vintíř ve své šumavské cele na Březníku 9. října 1045 ve vysokém věku kolem devadesáti let. Jeho pozůstatky dal kníže Břetislav převézt do pražského břevnovského kláštera sv. Markéty. Postupem času se Vintířova tradice rozrůstala nejen v Čechách, ale i v dalších zemích. Těžištěm úcty ke sv. Vintířovi je na úpatí Březníka nevelká zděná lesní kaplička, která po zničení v 50. letech 20. století byla postavena znovu v roce 1992 z podnětu krajanského spolku sv. Vintíře v bavorském Rinchnachu, který se ujal úkolu vzkřísit místo tradičních setkání Šumavanů pod Vintířovou skálou. Také kostel v nedaleké Dobré Vodě s pramenem slabě mineralizované vody ve vyzděné jímce opodál připomíná Vintíře.
* Nově opravená kaplička nad studánkou v Dobré Vodě. Březník, kde žil sv. Vintíř, je kousek odtud.
Foto ČTK