Přírodopisné a vlastivědné vycházky po okolí Strakonic.

Rok 2021.

19.06.2021 24.07.2021

24. 7. 2021: vrch Křemelná a okolí

Jak se dalo čekat už předem, konal se červencový výlet organizovaný strakonickou Šmidingerovou knihovnou a ZO ČSOP v náladě velmi povznesené a Dobrá Voda (foto - VH) sváteční – od loňského září jsme se všichni těšili na nové setkání s naším průvodcem Ing. Josefem Peckou a s ostatními stálými účastníky a při ranním vítání na vlakovém nádraží to bylo patřičně znát. Stejně tak poté, co jsme po dvojím přesedání (na osobák a na autobus) dorazili do stanice Hartmanice, Dobrá Voda, kde na nás pan Pecka čekal. Následoval první bod programu, návštěva kostela sv. Vintíře, vyzdobeného podivuhodnými skleněnými plastikami. Jejich autorka, paní Vladimíra Tesařová, má náš velký obdiv, a i když jsme všichni už dříve toto místo navštívili, rádi jsme se do kostela podívali znovu. Stejně tak potom ještě do muzea Dr. Šimona Adlera a samozřejmě i ke kapličce s pramenem a na nedaleký vrch Březník s další kapličkou, s křížem a vyhlídkou.

Velký Babylon - na výletě s Ing. J. Peckou - očnatka červenohnědá (Sicus ferrugineus) - (foto - VH)Celkovou délku trasy jsme naplánovali jen na cca 10 km, abychom se mohli často zastavovat a věnovat se podrobnostem – a to bylo dobře, tím spíš, že s námi byl tentokrát zase po roce pražský botanik pan František Zima a průběžně nám ukazoval nejrůznější rostliny a vyprávěl o nich. Došli jsme k bývalému Malému Babylonu, na vrch Křemelnou a kolem Velkého Babylonu zpátky na Dobrou Vodu a stačilo nám to. Obě zaniklé obce jménem Babylon získaly své jméno původně odvozením od slova pavilon. Domů zde bylo málo (dva a pět) a nyní jsou už všechny zbourány. Na místě zvaném Pustina jsme viděli bývalou knížecí hájovnu, z níž už zůstala jen ruina, a na Křemelné jsme si udělali přestávku na oběd. Popovídali jsme si tam o spisovateli a malíři E. T. Setonovi, protože zde má malý kamenný památník, zřízený Ligou lesní moudrosti. Další pamětihodností Křemelné jsou tzv. Sněžné jámy. Jde o pozůstatky povrchového dolování zlatonosného křemene. Sníh se tam drží až do léta, proto se jmenují po něm.

Letošní rok je štědrý. Borůvek bylo všude plno, hub také. A samozřejmě jsme pilně sbírali. I tak jsme včas dorazili k cíli a přešli jsme tedy o 2 km dál, do Hartmanic, abychom mohli chvíli posedět před odjezdem autobusu k Sušici. Měl jet v 17:47, ale měl zpoždění a na vlakové nádraží potom dojel také pozdě. Náš spoj právě v tu chvíli Sušici opouštěl. Čekalo nás tedy další společné posezení a popovídání, příjemné a veselé. A tak nás vyhlídka na značně posunutý návrat do Strakonic tak dalece nemrzela, i když jsme s ním nepočítali a doma nám ty dvě hodiny pak pochopitelně chyběly (a to ani nemluvím o jednom z našich „štamgastů“, který je až z Třemošné u Plzně a čekala ho cesta vysloveně noční). Říkali jsme si, že to tak asi mělo být, abychom se náležitě užili a abychom se o to více těšili na výlet srpnový.

A.H.
-------------------------

Vzhledem k tomu, že se při výletu botanizovalo, připojujeme i seznam rostlin, které nám laskavě zaslal pan František Zíma.

Dobrý den,

zdravím Vás opět z Prahy - posílám výčet slíbených rostlin z exkurze Hartmanice.
Devětsil bílý, prstnatec Fuchsův, ostřice zaječí, ostřice třeslicovitá, ostřice klasnatá, psineček obecný, pýrovník psí, rdesno peprník, rdesno hadí kořen, tužebník jilmový, chrastavec lesní, olše šedá, netykavka malokvětá, netykavka nedůtklivá, netykavka žláznatá, lopuch menší, lipnice obecná, světlík lékařský, lýkovec jedovatý, krabilice zlatoplodá, krabilice chlupatá, jetel kaštanový, jestřábník savojský, chlupáček oranžový, hasivka orličí, hrachor lesní, hvozdík kropenatý, chrpa parukářka, děhel lesní, bez hroznatý, blatouch bahenní, bedrník větší, bukovník kapraďovitý, bukovinec osladičovitý, žebrovice různolistá kapraď rozložená, kapraď samec, papratka horská, černýš luční, černýš lesní, svízel okrouhlolistý, pupava bezlodyžná, zvonek kopřivolistý, udatna lesní, silenka nadmutá, silenka dvoudomá, lupina mnoholistá, třeslice prostřední, vrbka úzkolistá, zblochan vzplývavý, třtina chloupkatá, kakost lesní, škarda měkká čertkusolistá, starček přímětník, smilka tuhá, třezalka skvrnitá, trojzubec poléhavý, pcháč různolistý, pcháč zelinný, pcháč bahenní, mléčivec alpský, věsenka nachová, bradáček vejčitý kruštík širolistý, kruštík modrofialový, hnilák smrkový, silenka, podbělice alpská, dřípatka horská, jetel prostřední ,plavuň pučivá, vrba nachová, vítod obecný, zlatobýl obecný, zvonečník klasnatý, náprstník velkokvětý, zvonek broskvolistý, mochna poléhavá, kolotočník ozdobný, tavolník vrbolistý, pilát lékařský...
Děkuji ještě za zprávy z brigády ve Zborovicích. Těším se na další exkurzi s Vámi.

František Zima
-------------------------

A ještě lehounce ze zoologie.

Horažďovice
volavka bílá (Egretta alba).

Sušice
Rorýs obecný (Apus apus).

Dobrá Voda
Pestřenka pruhovaná (Episyrphus baltaetus), páteříček žlutý (Rhagonycha fulva),bělásek řepový (Pieris rapae), perleťovec stříbropásek( Argynnis paphia), kobylka hnědá (Decticus verrucivorus), sekáč pestrý (Mitopus morio), kobylka cvrčivá (Tettagonia cantans), okáč luční (Maniola jurtina), okáč pýrový (Pararge aegeria), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), bělásek zelný (Pieris brassicae), bělásek řepový (Pieris rapae), babočka kopřivová (Aglais urticae), babočka paví oko (Inachis io), vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae), pestřenka (Sphaerophoria fatarum), pestřenka (Eristalis pertinax), tesařík pižmový (Aromia moschata), páteříček žlutý (Rhagonycha fulva), stehenáč (Chrysanthia viridissima), batolec duhový (Apatura iris), tesařík skvrnitý (Leptura maculata), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia), okáč luční (Maniola jurtina), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola), pestřenka prosvítavá (Volucella pellucens), batolec duhový (Apatura iris).

Malý Babylon
Vřetenuška komonicová (Zygaena viciae), ropucha obecná (Bufo bufo), rusec lesní (Ectobius sylvestris), slíďák tlustonohý (Alopecosa cf. cuneata), pestřenka Dasysyrphus, slepýš křehký (Anguis fragilis).

Pustina
Vlahovka narudlá (Monachoides incarnatus).

Sněžné jámy
Slimák popelavý (Limax cinereoniger), slimáčník táhlý (Semilimax semilimax), vrásenka pomezní (Discus ruderatus).

Velký Babylon
Očnatka červenohnědá (Sicus ferrugineus), křižák obecný (Araneus diadematus), křižák horský (Araniella alpica), babočka admirál (Vanessa atalanta), okáč pýrový (Pararge aegeria), tesařík černošpičký (Stenurella melanura), tesařík (Stenocorus meridianus), skokan hnědý (Rana temporaria), slepýš křehký (Anguis fragilis).

V.H.

První výlet s ČSOP po dlouhé době – do okolí Sedlice

V sobotu 19. 6. 2021 jsme se po dlouhých měsících dočkali společného výletu a přes extrémně horké počasí jsme se sešli v počtu devíti dospělých. Rodiče s dětmi se někteří původně chystali, ale pak to vzdali a šli raději k vodě. A další nevýhodou bylo to, že se výlet kryl s oslavou 100. výročí založení strakonického gymnázia (také dlouho odkládanou). S tím se nedalo nic dělat, protože naše akce byla vyhlášená (včetně rozeslání pozvánek) v polovině května, zatímco oslava až o hodně později.

Velkorojický rybník (foto - VH) Co jsme zařídit mohli, to bylo naplánování podrobností s ohledem na současnou situaci. Hlavní rozdíl oproti ostatním našim pěším cestám byl v tom, že výchozí obec byla zároveň cílovou – a tak kdo nechtěl jet s námi vlakem, mohl dorazit na kole nebo autem a pak se k němu zase vrátit. Další, na čem nám záleželo, byla proměnlivá délka. Říkali jsme si, že kdo odvykl dlouhým cestám nebo kdo bude chtít večer ještě pracovat na zahrádce apod., bude se chtít odpojit dříve. To se pak splnilo, že jsme přibližně v polovině trasy skupinu rozdělili.

Počítali jsme se samými zpevněnými cestami, a tak jsem vzala s sebou do vlaku svoji koloběžku, abychom se o ni mohli na pěšinách i asfaltkách případně vystřídat. Jak se dalo čekat, ostatním se takové zpestření líbilo. Bylo příjemné se tu a tam kousek svézt a usadit se pak na chvíli někde ve stínu, než dorazil zbytek skupinky.

Hned u železniční stanice Sedlice-město, kam jsme dojeli v 7:39, jsme to měli blízko ke kapli sv. Anny, a šli jsme tedy nahlédnout dovnitř. Vedla nás pěšina vyšlapaná ve vysoké trávě. Stejnou cestou jsme se vrátili k silnici a pospíšili jsme si k farnímu kostelu sv. Jakuba Většího, postaveného (na místě starší gotické stavby) v polovině 18. století. Jeho tvůrce Antonín Jermář byl pravděpodobně žákem Kiliána Ignáce Dienzenhofera, který patřil mezi nejvýznamnější barokní architekty a stavitele u nás. Jeho dílem je např. Břevnovský klášter, kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a mnoho jiných v Praze i mimo ni. Pokud jde o Strakonicko, proslavil se zde jako projektant kostela sv. Jana Křtitele v Paštikách u Blatné.

Číhalka srpicovitá (foto - VH) Sedlický kostel stojí uprostřed místního hřbitova. Ukázali jsme si také vnitřek jedné z kaplí a kromě sochy Panny Marie Lurdské a malovaného stropu nás tu zaujaly krásně naaranžované živé květiny (pivoňky, zahradní kontryhel, mavuň červená…). Protože se ale už začalo dělat horko, spěchali jsme směrem k zastíněné cestě k Pilskému mlýnu, kde bylo díky stromům stále ještě příjemně. Brzy jsme dorazili k rybníku Horní Zástava a pozorovali ve vodě měkkýše blatenky tmavé, plovatky bahenní, kýlnatce čočkovitého, ploštice splešťuli blátivou a travinovku zblochanovou a další vodní drobojeť. Nad hladinou se honili samečci vážek ploských. Vyprávěli jsme si také o místním hotelu, který byl kdysi vyhlášený, ale nyní už je ve špatném stavu.

Byli jsme rádi, že se při výběru trasy počítalo s letním počasím a že ještě i další část cesty vedla stínem – po zelené turistické značce po okraji lesa pod Trubným vrchem směrem k vesnici Láz. Les je zde převážně jehličnatý, ale světlý, a tak místo suchého jehličí jsme na mnoha místech viděli mezi stromy i traviny, mechy, borůvčí a květiny (např. růžové i žluté náprstníky, listy kruštíku nebo netýkavku nedůtklivou, také zatím nerozkvetlou). Sem tam se tu mezi původními druhy šíří invazní netýkavka malokvětá, a tak jsme si ukázali mírně odlišný tvar jejích listů a hlavně to, že už stačila rozkvést. Z živočichů zaujal naši pozornost hlavně čilý skokan ze skupiny hnědě zbarvených, přičemž na základě poznávacích znaků a podle mimořádné délky jeho skoků jsme jej celkem s jistotou určili jako skokana štíhlého.

V Lázu jsme postáli u památníku obyvatel obce padlých v I. světové válce. Mohli jsme vyčíst, že válečná vřava si vybírala své oběti od mladíků po takřka seniory. Čekala nás cesta po slunci, a tak jsme se domlouvali, kdo chce pokračovat až do Rojic a dál, a kdo se chce vrátit se už rovnou do Sedlice. Oddělili se Legátovi a Eva nám potom večer mailovou poštou poslala fotografie a zprávu, že viděla ještě i „motýlího Fénixe“ ohniváčka černočerného a zajímavou rostlinu řeřišnici vlaštovičníkolistou. Od svých příbuzných se liší růžovou barvou květu a lesním stanovištěm.

Po cestě do Rojic jsme se často ohlíželi na malebné seskupení lázských domů. Byly totiž vidět jen samé klasické venkovské chalupy s červenými střechami, střídané korunami listnatých stromů. V Rojicích jsme z břehu Velkorojického rybníku pozorovali dalekohledem orly mořské, volavky popelavé a poláka velkého.

Pak jsme odbočili k rybníku Milava (uváděném také jako Milavy nebo Milavý). Původně jsme jej chtěli celý obejít, ale kvůli příliš zarostlému břehu a také vzhledem k vedru jsme si cestu zkrátili a šli jsme druhou stranou. Na jednom místě mezi borovicemi jsme udělali přestávku na jídlo a odpočinek. Z vodních tvorů jsme tu viděli mj. potápky roháče, a to i s mláďaty.

Když jsme se pak ještě osvěžili v nedaleké restauraci studenými nápoji, získali jsme dostatek elánu na závěrečnou část našeho putování mezi poli s obilím a chrpami zpátky na vlak. Hůře by nám bylo, kdybychom byl odkázáni jen na špinavou vodu z rybníka, na ranní rosu a na louže po deštích. Jinými slovy, kdybychom žili tak, jak je v naší kulturní krajině souzeno žít ostatním tvorům. To se snažíme mít pořád na paměti a podporovat všechny snahy o střídmý způsob života a o ochranu prostředí

Čekalo nás ještě jedno hezké překvapení – hlas křepelky z porostu vzdáleného jen kousíček od pěšiny. V pohodě jsme pak stihli spoj v 16:23 a rozloučili jsme se s nadějí, že se zase setkáme při výletu v červenci – ten je naplánován na sobotu 24. 7. do okolí šumavských Hartmanic. -ah-

Ze zápisníku Evy Legátové:

Dobrý den (ahoj),
dnes jsme se vydali autem do Sedlice, kam přijeli další účastníci vlakem. Bylo nás celkem 9. Nejprve jsme se podívali ke kapli sv. Anny a pak do kostela sv. Jakuba Většího (růžová květina ve váze: mavuň červená Centranthus ruber). Pak jsme šli k rybníku u Pilského mlýna.

Zde žijí blatenky tmavé, plovatky bahenní, kýlnatec čočkovitý, splešťule blátivé ad. ploštice travinovka zblochanová. Nad hladinou se honili samečci vážek ploských. Pokračovali jsme částečně lesem, kde se natáčela Princezna ze mlejna. Zaujala mě demonstrace určovacích znaků u skokana štíhlého. Došli jsme do obce Láz. Pak se naše rodina oddělila a vrátili jsme se do Sedlice. V místní restauraci jsme se dobře najedli a hlavně napili. Škoda, že je dnes tak hrozné horko. Přesto jsem ulovila jednoho "motýlího Fénixe" - ohniváčka černočárného.

A také pro mne novou rostlinu - bohužel fotka je hodně špatná (na BioLibu řeřišnice vlaštovičníkolistá uvedena z Domanic na Strakonicku), upoutala mě růžová barva květu i lesní stanoviště.

Pozdrav posílá Eva Legátová s rodiči
Děkuji Hrdličkům za krásný výlet a za zaslané materiály. A za inspiraci.


Doplněno ze zápisníku V. H.

Strakonice – Častavín: čáp bílý, bažant obecný
Domanice - Horní řepický rybník: volavka bílá, husa velká
Domanice – Radomyšl: káně lesní, bažant obecný
Intravilán Sedlice: babočka kopřivová, bělásek řepový, rorýs obecný
Západně od obce: číhalka srpicová, ještěrka obecná, cvrček polní, sedmihlásek hajní, stehenáč
Na kraji borového lesa před Pilským Mlýnem: střevlík fialový, slepýš křehký
Horní Zástava – sršeň obecná, soumračník rezavý
Při lesní cestě od Horní Zástavy do Lázu: tesařík černošpičký, čmelák zemní, slepýš křehký, krkavec velký
Při lesní cestě, nedaleko lokality Za Hvozdem: mravenec obrovský
Při silnici z Lázu do Rojic: káně lesní
Rojice, Velkorojický rybník: orel mořský, volavka popelavá, polák velký
Rojice: rybník Plňava: volavka popelavá, skokan zelený
Holušice: za křižovatkou E20 na Holušice: užovka obojková
Sedlice: severně od Kosteleckého rybníku: křepelka polní, moták pochop, strnad obecný
Sedlice - nad Farním lesem: káně lesní



Seznam autorů: eLeg - Eva Legátová, ah - Alena Hrdličková.