Studánky v blízkém okolí Strakonic

aneb putování za vodou po regionu prácheňském.

Strakonicko nevyniká při letmém pohledu příliš výraznými terénními útvary.  Jak ukazuje tabulka, rozdíly ve výšce vrchů v blízkosti Strakonic jsou malé. Samotná strakonická pánev se nalézá v nadmořské výšce 390 - 410 m n. mořem. Je vyplněná třetihorními a čtvrtohorními sedimenty, na severu a severozápadě je lemována žulovou Blatenskou  pahorkatinou, na jihu a jihozápadě pak rulovou Bavorskou a Vimperskou pahorkatinou. Severozápadním výběžkem zasahuje na Strakonicko Českobudějovická pánev. Směrem na Volyňsko však můžeme hovořit o Strakonicku jako o předhůří Šumavy.

Geologické poměry Strakonicka jsou tvořeny čtyřmi geologickými jednotkami.

• Moldanubikum je nejstarší geologickou jednotkou, stáří jeho vrstev je většinou starohorní, snad i prahorní. Moladnubické horniny tvoří velkou část krystalického podkladu Strakonicka, hlavně střed, jihozápad a jih. Hlavními horninami jsou ruly, v mladších vrstvách jsou zastoupeny kromě rul a migmatitů vápence, erlany, křemence, grafitové horniny, amfimbolity. Toto pásmo se táhne od Sušicka přes Katovice, Velkou Turnou až k Písku. Vyskytují se také v okolí Zechovic, Strunkovic a Volyně.
• Mirovický metamorfovaný ostrov zasahuje svým jižním okrajem na Blatensko. Je budován přeměněnými sedimenty i přeměněnými vyvřelinami. Převážná část mirovického ostrova je tvořena tzv. mirovickou ortorulou.
• Středočeský pluton zasahuje do Strakonicka na Blatensku v oblasti Chlumu, Řečic, Paštik u Blatné. Převažuje hlavně grandiorit, který zde byl těžen v četných lomech. Místy se vyskytuje grandiorit s červenou barvou živce. Na jihu Blatenska zasahuje grandiorit do okolí Mnichova, Třebohostic a Velké Turné.
• Pokryvné útvary, vzniklé v třetihorách a čtvrtohorách, jsou nejmladší složkou. Pokrývají skalní podklad údolí Otavy a Strakonické kotliny. Hlavními složkami třetihorních vrstev jsou jíly s vložkami písků a jílovitých písků, štěrkopísků a dále lignity. Čtvrtohorní sedimenty jsou hojnější a slabou vrstvou zakrývají skalní podklad. Jedná se o svahové uloženiny, fluviální usazeniny, hlinité a hlinitopísčité sedimenty.

A nyní o studánkách samotných.

[Strakonicko]
Pokud chodíte na kopec Podsrp nad Strakonicemi, pak asi znáte zdejší studánku, ukrytou pod kapličkou Panny Marie. Nad studánkou byla roku 1718 původně umístěna dřevěná socha P. Marie Bolestné. Vznik kapličky a zakrytí studánky snad spadá do posledních let 18. století. Studánka dodnes poskytuje dobrou chladnou vodu, o které se rovněž říká, že je léčivá. Když jsme ji však navštívili 27.2.2000, její pramen byl slabý a dvířka pod kapličkou poškozená. Celkově kaplička nad studánkou chátrá - že by lidé o ni ztratili zájem? Ve Strakonicích bylo studánek víc. Jedna se nalézala poblíž Radomyšlské ulice, další pramen je ukryt v terase strakonického Podskalí nedaleko pilířů starého mostku na ostrov. Další studánka je pak ve sklípku či jeskyňce na Podskalí, kde ji dnes střeží dřevořezba vodníka ukrytá za mříží. Za zmínku stojí i to, že ve Strakonicích se nalézal i potok, který sbíral vodu z oblasti nynějšího sídliště Mír. Zde nedaleko ruiny domku "U Zavadilů" vytékal a byl využíván touto rodinou k praní a bílení prádla. Dnes se můžeme se zbytky jeho koryta ještě setkat nedaleko tohoto domku. Jeho vyústění připomíná vstup do jakéhosi tunelu, ale ve skutečnosti se jedná o systém tunýlků a koryt, který kdysi úspěšně vedl potok až do řeky. Jiný pramen se nalézá nedaleko břehu řeky Otavy, za kempem směrem k zahrádkářské kolonii. Pramínek zde vytéká nedaleko pumpy umístěné kousek od něj a stroužkem se ztrácí v břehu. Jiný pramen vody můžete najít ve stráni u silnice na Blatnou v "Habeši", tam kde je naproti přes silnici zahrádkářská kolonie. Sem jezdí zahrádkáři v dobách sucha s nádobami pro vodu a ta je zde stále. Nedaleko je také rybníček a vodárenské zařízení. Les nad "Habeší" je vůbec bohatý na vodu. Však je zde postavena vodárenská věž viditelná z okolních kopců.

Jiná studánka se nalézá při silnici z Přešťovic do Štěkně v lese v místě zvaném "Dobrá Voda." Sem chodili často lidé nabírat, než vznikla nedaleko asfaltová silnice, studánka byla zanedbána a jednoho času byly i porušeny trativody těžbou kamene v nedalekém lomu v kopci Brdo. V posledních časech nad ní byla vystavěna stříška, a tak se studánka znovu dočkala své obnovy.

Jiná studánka, kterou jsme navštívili dne 25.04.1999, se nachází v lesích za obcí Milejovice. Je to známá Dobrá Voda. Je poblíž barokní kaple, skryta v lese pod kapličkou. Její pramen je vydatný a poskytuje čistou a chladnou vodu. Snad jen návštěvníci by se mohli k okolí kaple i studánky chovat citlivěji a odnést to, co si přinesou. Snad pro její vzdálenost od vesnice a umístění v lesích se jedná o velice malebné místo. Okolí lesa je prostoupeno vodou, a tak není divu, že zde studánka vznikla. V samotných Milejovicích v čelní stěně jednoho stavení, takřka na konci vesnice směrem na Kuřimany, se nalézá rovněž pozoruhodná studna asi dva metry hluboká, zapuštěná do základů a pěkně vyzděná kameny. Bohužel štít nad ní příliš udržovaný není, a tak je z velké části zasypána kameny a hlínou.

Pokud půjdete ze Strakonic do Hajské, pak narazíte na spodní cestě do obce na studánku. Je zde již dlouho. Jak jsme se ptali místních obyvatel, dříve chodívali lidé pro vodu a velice jim chutnala. Snad sem lidé chodí i nyní. Studánka poskytuje silný pramen vody, který vytéká ven a těsně u Hajské zavodňuje loučku až do mírné mokřiny. Studánka je poměrně velká, není hluboká a je pěkně krytá před nepřízní počasí. Navštívili jsme ji dne 5. ledna 2000.

Když půjdete na Kněží horu u Katovic a vydáte se po polní cestě, pak před úpatím Kněží hory, asi 10 m od litinového křížku, narazíte na pravé straně na pokraji křovin na studánku. Její pramen není tak silný. Když jsme ji však naposledy navštívili 25.03.2000, byla cesta pod ní a okolí promočené. Studánka se na jaře probouzí k životu. Často se o ní píše a katovičtí občané o ní vědí. Vzhledem k jejímu umístění na pokraji křovin ji ale můžete snadno přehlédnout.

Když se vydáte z Kraselova do nedalekých Milčic, nejenže dorazíte do krásné krajiny, ale těsně před Milčicemi, ještě před tabulí označující začátek obce, je po levé straně jímán pramen do pěkně zakryté studny. Ta je asi 2 m hluboká a napájí rybníček nalézající se pod silnicí. Za zmínku stojí i to, že pokud budete pokračovat dále do údolí směrem ke kopcům Boží kámen a Holý vrch, narazíte na potok, obklopený ve svých březích prameništi, která jeho mohutnost zhojňují. V jeho nivě roste spousta sasanek a blatouchů a potok sám o sobě je velice čistý.

Jiná "slavná" studánka se nalézá poblíž obce Krty. Zde kryt kapličkou, vzdálen od vsi vytéká silný pramen, který naplňuje rybníček pod ním. Ke studánce chodí hodně lidé pro vodu a studánka tak žije. Rovněž se o ní zmiňuje Bohuslav Balbín ve svém díle "Rozmanitosti z historie Království českého" jako o léčivém pramenu. "Takový pramen, vykopaný pod vedením a na příkaz anděla, je na strakonickém panství rytířů maltézanů u vsi Krtů. Zázraky tohoto pramene dosvědčuje mnoho svědků." V okolí Krt se nalézají pěkné vápencové lomy a lomečky se zajímavou květenou a živočišstvem. Doufejme jen, že rozvoj nedalekých lomů nebude znamenat zkázu tohoto starého pramene.

Dne 24.04.1999 jsme navšívili studánku u Radomyšle. Stará studánka se nalézá pod kapličkou poblíže koupaliště u Radomyšle v lokalitě zvané Věno. Pamětníci v ní pamatují ještě hojnost chladné vody. Dnes je bohužel tato studánka bez vody.Asi meliorace v polích nad ní a zapomnění lidí vykonaly své. Jisté je však, že když jsme se nedávno pokoušeli v této studánce po vyklizení nečistot hledat vodu, pak tam byla.  Studánka by se tedy možná mohla vrátit zpět k životu. Dne 01.05.1999 jsme tam byli znovu a v čištění jsme pokračovali. Voda tam je zhruba 1.5 m pod úrovní okolního terénu. Půda je zde humózní, a tak by bylo třeba studánku řádně prohloubit a její dno vysypat drobnými kamínky. Přístup k ní je po třech schodech, z nichž první je klopen ven ze studánky jako nádržka na zachytávání nečistot. Druhý je asi 10 cm nad úrovní původní hladiny vody ve studánce. Pod tímto schodem se nalézal odtokový kanálek odvádějící přebytečnou vodu. Poslední třetí schod je asi 40 cm pod druhým schodem a sloužil asi k čištění studánky a nabírání vody v době sucha. I dnes se do studánky dere slušným pramínkem voda. Další prohlubování studánky v tomto stavu by asi nebylo vhodné, ohrozila by se bezpečnost lidí, kterí by si šli vodu nabrat a mohli by do ní spadnout. Snad někdy, vlivem zanesení meliorací a přirozeným zadřevněním vrchu se do studánky voda vrátí v hojnější míře.

Ke studánkám v okolí Radomyšle se chceme ještě později vrátit. V blízkosti kostela sv. Jana se nacházela  rovněž studánka s léčivou vodou. Původně tam nestál však kostel, ale pouze kaple ke cti sv. Jana Křtitele. Po postavení kostela sv. Jana (okolo roku 1560) na místě kaple pak poutě ke studánce pokračovaly. Poblíž studánky pak bydlel poustevník z řádu žebravých mnichů. K této s studánce se pak váží četné pověsti o zázračném uzdravení nemocných či prohlédnutí slepých lidí.

V blízkosti Strakonic u Řepických rybníků nedaleko Pilského rybníka se nalézá méně známá studánka s čistou a chladnou vodou, které je stále dost. Je známá od nepaměti starým strakonickým rodákům a obyvatelům z okolních vesnic, kteří k ní chodili pít, stejně tak jako majitelé Pravdova mlýna. Přístup k ní je obtížnější, což ji činí odolnější proti nenechavým návštěvám. Kousek od ní při břehu Horního Řepického rybníka se nalézá snad známější studánka, která je v současné době vyčištěna a zakryta plochým kamenem proti padajícímu listí a nečistotám.. Je však daleko mělčí než předchozí a její výtok je méně vydatný. Nebyla to také asi jediná studánka, která v této oblasti byla. Bohuslav Balbín se ve svém spise "Krásy a bohatství České země" odvolává na ctihodného otce Alberta Chanovského z Tovaryšstva Ježíšova, který říká, že "mezi Strakonicemi a starým hradem Řepicí je pramen, který výborně prospívá při léčení očních chorob, ba samotné slepoty, vždyť mnohým se vrátil zrak, když si v té vodě vymyli oči". Strakonický konšel Raus dal obehnat studánku zídkou a nad ní postavit přístřešek. Tuto studánku jsme však nenalezli a ani nejstarší pamětníci Řepice se na ni nepamatují.

Polní cestou ze Sedlíkovic směrem na Jinín pod kopcem Virotínem narazíme na kapličku, která pod sebou skrývá studánku. Kaplička je postavena na pěkném místě a ještě před několika lety byla ve špatném stavu. Dnes patří mezi ty, které lze právem označit jako architektonické skvosty v naší krajině. Na tuto studánku nás upozornil dnes již nežijící ing. M. Máška ze Strakonic. Škoda, že ji dnes nemůže vidět v její plné kráse, možná by mohl povyprávět o tom, jak vznikla.Studánku jsme navštívili v srpnu roku 2000.

Když půjdete ze Střelských Hoštic po červené turistické značce podél Otavy do Poříčí, asi po 2 km narazíte na remízek s posedem. Hned za ním je silný výron pramene, který utíká bez užitku do níže ležícího pole. Tak jsme zjistili dne 25.03.2000. V průběhu léta roku 2000 jsme tento pramínek sledovali a je dosti silný, aby vydržel i letní sucha.

Pokud se vydáte od Strakonic po silnici na Svatou Annu, můžete se seznámit s dalším pozoruhodným místem Strakonicka, kde byla známá studánka a dokonce ve středověku i lázně sv. Anny, vyhledávané při léčbě dny a revmatismu.Nalézaly se severně od kostelíka Sv. Anny. Byly známé svou dobrou vodou, ale také i zdejším zdravým ovzduším. Dnes po lázních zůstalo stavení a přikrytá studna. Cestou z Kraselova na Smiradice se objevují různé mokřady a potůčky. Při jednom lesním rozcestí se pod mezí nalézá malá studánka, zřízená snad chataři nebo lesníky. Je zanedbaná, ale stále poskytuje dostatek vody. Naposledy jsme tuto studánku navšívili dne 18.07.1999.

Pokud se vydáte z Předních Zborovic do Volyně po červené turistické značce, přejdete most přes Volyňku a hned za Zborovicemi stoupáte do stráně do chatové oblasti. Zde se nalézá velice pěkná studánka, umístěná ve vysoké stráni asi v její polovině, mezi prvními chatami. Je pěkně obezděná, vybavená dvířky s petličkou a šoufem na nabírání vody. Její voda je krásně čistá a přímo vybízí k osvěžení. Podle ústního sdělení místních mládenců se v okolí Předních Zborovic nalézají ještě dvě další studánky. Snad jsou také tak pěkné. Zde popsanou studánku jsme navštívili 2.12.2000.

[Blatensko]

    Tuto studánku u Čekanic jsme objevili díky upozornění a následnému výletu s panem ing. Neubergerem a jaho paní. Studánka se nalézá severně od obce Čekanice při cestě do Mačkova, poblíž kapličky u lesa. Je schována v hustém porostu u silnice, a tak ji jen málokdo objeví. Však také byla již prohlášena za ztracenou, ale jak jsme se společně s rodinou přesvědčili, vody je v ní dostatek. Je pěkně roubená kameny s udržovanou odtokovou stružkou, schována doslova v mechu a kapradí. Studánka sloužila náboženským procesím ke chvilce zastavení a osvěžení - jak k napití, tak k omytí znavených končetin. Pan ing. Neuberger nás rovněž zavedl ke dvěma památným stromům, z nichž jeden je u nedaleké kapličky poblíž lesa. Je nazýván bukem Velenovského a na tabulce u něj jsou napsány tyto údaje: "Buk Velenovského, obvod kmene ve 130 cm - 390 cm, výška 18 m, stáří 185 let". Nedaleko odtud se nalézá mohutný dub letní rovněž s tabulkou, která je však poškozena. Námi změřený obvod kmene ve výšce 130 cm je 5,20 m. Studánku a stromy jsme navštívili 27.07.2003.
    Další studánku najdete, když půjdete pěšky po silnici z Čekanic do Mačkova. Narazíte na ni těsně před Mačkovem při silnici v příkopu. Jestli sbírá vodu z nějakých pramenišť, nebo ze silnice, to se nám nepodařilo zjistit. V době, kdy jsme ji navštívili, byl sníh a pršelo. Nicméně jakýsi náznak lidské činnosti zde je. Studánku jsme navštívili v březnu roku 2000.

[Horažďovicko]

Pokud se vydáte z Horažďovic do Kozlova pěšky a půjdete po červené turistické značce, dorazíte ke kapli sv. Anny. Zde, v patě jejích základů, je ukryt silný pramen čisté vody, vyvěrající z vrchu Slavníku. Jeho výtok je upraven do malé nádržky a vlastní pramen se ukrývá za kamenným portálem. Kaple byla postavena v roce 1698 kněžnou Karolinou z Löwensteinu a v roce 1752 zde byly postaveny také lázně. Po roce 1945 byla voda několikrát přezkušována. Později zde vznikl hostinec.

[Sušicko]

Tato studánka se nalézá v jiném regionu, nicméně je vyhlášená, a proto se o ní zmiňujeme. Je popisována již Bohuslavem Balbínem a citována i v knihách o studánkách, jak je uvedeno v seznamu použité literatury. Pod vrchem Svatoborem u Sušice, pokud na něj stoupáme po červené turistické značce z náměstí, se nalézá pramen, vyrážející náhle z kopce. Nemá nad sebou zvláštních úprav, je ohraničen betonovou skruží, ale poskytuje vydatný a chladivý proud čisté vody. Je označena za pitnou. Hned vedle ní vyráží další pramínek vody, který však není jímán a kousek nad cestou se spojuje s proudem ze studánky. Tuto studánku jsme navštívili dne 15.06.1999. Pokud pokračujete dále na Svatobor, narazíte na ještě dvě studánky. Jedna je hned v stráni u cesty s vývodem z tarasu a nad ní je mohutné křovisko. Další, klidnější studánka pod dřevěnou stříškou, se nalézá v lese nedaleko pomníčku z roku 1951. Obě jsme naposledy viděli 11.8.2000.

Studánka, o které se nyní zmiňujeme, je asi hodně stará. Je ukryta pod stříškou kapličky poblíž kostela v obci Dobrá Voda. Obec se nalézá poblíž Hartmanic na Sušicku a můžete se se k ní dostat cestou na vrch Březník (1006m). Kopec i samotná Dobrá Voda a Hartmanice jsou spojovány s působením sv. Vintíře (11. stol.). Pokud půjdete z Hartmanic po žluté turistické značce směrem na Karlov, cestou v lese uvidíte spoustu pěkných potůčků a při nich i zajímavých rostlin a živočichů. Nutno poznamenat, že Hartmanice mají vlastní naučný vlastivědný okruh, který stojí za vidění.

Pokud se dostenete až na Železnou Rudu a vydáte se z parkovište u Špičáku lesní asfaltovou cestou k Černému jezeru, projdete několikrát okolo lesních potoků a mokřadů. Jeden z nich je sveden jako pramínek pro osvěžení až  k cestě. Obrázek je ze srpna roku 2000.

[Vodňansko]
Jiná známá studánka se nalézala v obci Skočice na Strakonicku. Tuto studánku jsme blíže nezkoumali. Před léty bývala kaplička kryjící studánku či studnu ve velmi špatném stavu. Když jsme ji však navštívili 14.3.2000, byli jsme velmi překvapeni. Kaplička je opravená, studna obložená kameny a okolí vypadá velice pěkně a čistě. Samotná kaple vznikla zřejmě ve stejném čase jako kostel Navštívení Panny Marie, tedy koncem 17. století. Pumpa nad studnou funguje a jedna voda je tedy zachráněna. O této studánce či studni se rovněž říkalo, že voda z ní je léčivá.A voda z okolí Skočic byla i v dobách, kdy nebyla o dusičnany a jiné nevhodné chemické látky ve vodě nouze, považována za jednu z velmi dobrých.

    Další studánku poblíž Skočic jsme nalezli při lesní cestě ze Skočic na samotu Dvorce (směr Božovice). Zde ji zřejmě v tomto odlehlém a starém místě vybudovali lesníci. Je vykopaná blízko cesty a její dno je vyloženo žulovými kostkami. Vodu poskytuje studánka v podzimním čase v hojném množství. Studánku jsme nalezli dne 20.10.2001. Nedaleko odtud za samotou Dvorce mezi rybníky je torzo Božovické tvrze.

[Volarsko]
V lese při cestě na nádraží Zátoň je ukryta studánka. Nalézá se poblíž samoty - informačního střediska. Cesta k ní je jednoduchá, půjdete z nádraží Zátoň směrem na Boubín a za samotou se budete dívat do lesa. Stříšku studánky nelze minout. Jít k ní je možno i opačně, po turistické cestě z Kubovy Hutě na Boubín a potom do Zátoně. Že je toho cestou k vidění dost, netřeba psát.

[Volyňsko]
Jiná studánka se nalézá při silnici z Volyně do Litochovic. Zde v lesíku za druhou zatáčkou nad Volyní je studánka schovaná v betonové skruži. Málokdo o ní ví, protože se nachází na dně rokle. Přístup k ní je tedy trochu obtížnější. Naposledy jsme tuto studánku navštívili v červenci  roku 2000. Její tok pokračuje přirozeným potůčkem směrem do Volyně.
K okolí Volyně se váže ještě jedna studánka. Ta se nalézala v lese při cestě z Volyně do Doubravic u Volyně. Zde na západní straně Ostrého vrchu byla nedaleko kapličky sv. Ludmily (kdysi s pěknými malbami) studánka. Dnes po ní zůstala jen jáma v zemi. Navštívili jsme ji naposledy v srpnu roku 1999.

Pokud se touláte po Strakonicku a zajímáte se o přírodní útvary, pak je tato stránka určena pro Vás. Předem se omlouváme těm, kterým se bude zdát stručná nebo počet uváděných lokalit příliš malý. Hledání studánek je dnes obtížné, tam kde studánky dříve byly, dnes již nejsou. Jejich seznam se tenčí. A proto se budeme snažit uvádět pouze lokality, které jsme navštíviil nebo informace o nich jsou hodnověrné. Pod tímto odkazem si můžete přečíst, jak se psalo o studánkách na Klatovsku v roce 1933. Stručné informace o ukazatelích jakosti pitné vody jsou umístěny pod tímto odkazem. Převedením těchto stránek na nový webový prostor plánuji zlepšení kvality fotografii a rozšíření jejich seznamu nebotˇod posledního záznamu došlo k objevení dalších studánek. (@ V. Hrdlička 1999-2007)

Zajímáte-li se o studánky více, mohly by Vám pomoci následující dvě knihy. První se jmenuje Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezka, napsal ji pan Petr Kovařík a vydalo ji v roce 1998 Nakladatelství Lidových novin Praha. Kniha pojednává o studánkách a pramenech v celé naší republice a je velice pěkně napsaná. Druhá kniha, která vyšla nedávno, se jmenuje Za tajemstvím zázračných studánek, napsal ji pan Milan Pokorný, fotografiemi obohatila paní Marie Holečková a vydalo ji v roce 2000 nakladatelství MH Beroun. Kniha je velice pěkně a poutavě napsaná, provede po Šumavě a Pošumaví a i částí Strakonicka.